„Händel jako by do zhudebněného žalmu Dixit Dominus přenesl úžas nad římskou barokní architekturou. Okázalé architektonické oblouky, extatické vzepětí gigantických figur, masy vod zurčící v kaskádách z umělých vodopádů a fontán římských náměstí, ale i místa prodchnutá mystikou dávné historie věčného města – s tím vším byl mladý Händel v Římě konfrontován a Dixit Dominus představuje jakousi hudební transformaci architektury barokního Říma,“ říká umělecký šéf a dirigent Collegia 1704, Václav Luks.
Na sklonku svého života, v roce 1740, začal Jan Dismas Zelenka pracovat na svém posledním rozsáhlém projektu, který ovšem nikdy nedokončil. Kompozice Missa Dei Patris C dur měla být první ze šesti takzvaných posledních mší (Missae ultimae). Když Zelenka v noci z 22. na 23. prosince roku 1745 zemřel, zůstalo z tohoto zamýšleného mešního cyklu jen torzo, celkem tři části, včetně té finální, šesté, dokončené v roce 1741 a pojmenované Missa Omnium Sanctorum.
„Missa Omnium Sanctorum postrádá pro Zelenku dříve typické velké orchestrální obsazení s trubkami, lesními rohy a tympány. Jedná se však o dílo naplněné hlubokým citem k zhudebněnému textu, navíc je součástí nejpozoruhodnějšího projektu posledních let skladatelova života,“ dodává Luks.
Svatomartinský koncert v Rudolfinu dal tentokrát prostor výhradně sólistům z řad Collegia Vocale 1704, sopranistkám Tereze Zimkové, Pavle Radostové a Heleně Hozové, altistkám Kamile Mazalové a Anetě Petrasové, tenoristovi Ondřeji Holubovi a basistům Tomáši Šelcovi a Tadeáši Hozovi.
foto: Petra Hajská