Pražský barokní orchestr Collegium 1704 a vokální ansámbl Collegium Vocale 1704 založil cembalista a dirigent Václav Luks v roce 2005 u příležitosti projektu Bach — Praha — 2005. Oba soubory dnes patří ke světové špičce v oblasti historicky poučené interpretace barokní a klasicistní hudby a pravidelně vystupují na nejvýznamnějších českých i mezinárodních pódiích.
Od svého založení se Collegium 1704 profiluje jako soubor, který propojuje špičkovou interpretaci, objevování neprávem opomíjených děl a výraznou dramaturgii. Vedle děl Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela, Wolfganga Amadea Mozarta či Jeana-Philippa Rameaua se dlouhodobě věnuje především odkazu českého baroka a dílu Jana Dismase Zelenky, jehož hudba tvoří jeden z pilířů umělecké identity souboru.
Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pravidelně hostují na prestižních evropských festivalech, v koncertních síních a operních domech. Mezi jejich významná vystoupení patří Salzburger Festspiele, Berliner Philharmonie, Wiener Konzerthaus, Theater an der Wien, Wigmore Hall v Londýně, Lucerne Festival, BOZAR v Bruselu, Elbphilharmonie Hamburg, Bachfest Leipzig nebo Chopin Festival ve Varšavě. Soubor opakovaně spolupracoval také s Opéra Royal ve Versailles, kde se podílel na několika významných operních projektech.
K mezinárodnímu renomé Collegia 1704 přispěla také spolupráce s předními pěvci a instrumentalisty, mezi nimiž jsou Magdalena Kožená, Vivica Genaux, Rolando Villazón, Bejun Mehta a řada dalších významných osobností světové hudební scény.
Významnou součástí činnosti souboru jsou dlouhodobé dramaturgické projekty. V roce 2008 zahájilo Collegium 1704 projekt Hudební most Praha — Drážďany, který navazuje na historické kulturní vazby obou měst a propojuje jejich hudební tradice. Projekt se stal základem dlouhodobých koncertních sezón Collegia 1704 v Praze a Drážďanech.
V roce 2012 na něj navázala pravidelná pražská koncertní řada v Rudolfinu, která se stala jedním z hlavních pilířů koncertní činnosti souboru. Od roku 2019 rozvíjí Collegium Vocale 1704 vlastní komorní koncertní řadu, která od roku 2021 probíhá v kulturním paláci Vzlet.
V květnu 2021 zahájilo Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse mezinárodní hudební festival Pražské jaro provedením Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Nahrávka tohoto projektu vyšla v roce 2022 a získala výrazný mezinárodní ohlas.
Tento projekt představuje jeden z významných vrcholů umělecké činnosti souboru, který vedle interpretace barokní a klasicistní hudby dlouhodobě rozšiřuje svůj repertoár a prostřednictvím historicky poučeného přístupu hledá nové interpretační perspektivy i u děl dalších období.
Významnou a mezinárodně oceňovanou součástí činnosti Collegia 1704 jsou operní produkce. Soubor se od roku 2009 systematicky věnuje uvádění barokních oper a jejich novému scénickému i hudebnímu uchopení.
Po mezinárodním úspěchu Händelova Rinalda následovalo uvedení opery L’olimpiade Josefa Myslivečka, které bylo nominováno na International Opera Awards 2014, a novodobá světová premiéra Vivaldiho opery Arsilda, regina di Ponto.
V roce 2022 uvedlo Collegium 1704 Händelovu Alcinu v režii Jiřího Heřmana v koprodukci s Národním divadlem Brno, Opéra Royal de Versailles a Théâtre de Caen. V roce 2024 následovala Rameauova Platée, realizovaná ve spolupráci s Národním divadlem v Praze, která zaznamenala mimořádný mezinárodní ohlas. V roce 2025 uvedlo Collegium 1704 v Janáčkově divadle v Brně Mozartovu Figarovu svatbu a v roce 2026 Händelovu Agrippinu.
Collegium 1704 se dlouhodobě podílí také na projektech propojujících hudební a filmové umění. V roce 2014 spolupracovalo s Bejunem Mehtou na DVD s Gluckovou operou Orfeo ed Euridice v režii Ondřeje Havelky a na dokumentu BBC 2 Mozart v Praze s Rolando Villazónem. Soubor se rovněž podílel na vzniku historického velkofilmu Il Boemo (2022) režiséra Petra Václava o životě Josefa Myslivečka.
Nahrávky Collegia 1704 se dlouhodobě těší mimořádné přízni odborné kritiky i publika a získaly řadu prestižních ocenění a nominací, včetně Diapason d’Or, Gramophone Editor’s Choice, CD měsíce, Gramophone Award či BBC Music Magazine Award.
K nejvýznamnějším titulům patří nahrávky houslových koncertů Josefa Myslivečka, Bachovy Mše h moll, Zelenkových Sonát a Missa Divi Xaverii ve světové premiéře, první kompletní česká nahrávka Händelova Mesiáše (2019) či trojCD s operou Les Boréades Jeana-Philippa Rameaua. Nahrávka Les Boréades získala ocenění Trophées 2020 a cenu Edison Klassiek 2021 za nejlepší operní nahrávku roku.
V jubilejním roce 2025, kdy Collegium 1704 oslavilo dvacet let své existence, vyšla nahrávka Missa Circumcisionis Jana Dismase Zelenky – první nahrávka této mše na dobové nástroje. Album se setkalo s mimořádně příznivým mezinárodním ohlasem a navázalo na dlouhodobou snahu souboru představovat Zelenkovo dílo v jeho plné umělecké a historické hodnotě. V roce 2026 vyšlo album Bachových altových kantát Leipzig 1726, které je prvním nahrávacím projektem Collegia 1704 vydaným pod značkou Harmonia Mundi.
Letopočet 1704 je symbolem našeho erbovního skladatele Jana Dismase Zelenky. Právě v roce 1704 byla v Praze, v kostele sv. Mikuláše, provedena jezuitská alegorická hra Via Laureata se Zelenkovou hudbou. O jeho předchozích osudech i o dalším desetiletí jeho života přitom nevíme téměř nic. Rok 1704 je tak pro nás symbolem okamžiku, kdy se na hudební scéně objevil největší génius českého baroka a jeden z nejoriginálnějších skladatelů v dějinách hudby vůbec.