6. koncert Sezóny 2021/22, 22. 3. 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků
Orchestr Collegium 1704 měl spolehlivé smyčce, skvěle obsazené continuo, čtyři pevně i měkce znějící trombony a virtuózní cinky. Sbor Collegium Vocale 1704 v patnácti členech zastal nádherně vyladěný plný zvuk, ale ještě častěji v nesčetných sólech nebo nevelkých ansámblech, vystupujících na chvíli z celku, naprosto ukázkově naplňoval v jednotlivých hlasech ideální představy o stylovém, kultivovaném, technicky dokonalém a zářivě projasněném zpěvu a sezpívanosti. Petr Veber, Klasika plus
„Luksova interpretace se nesla v charakteristickém duchu: tempa zdůrazňující virtuózní rovinu skladeb, pečlivá deklamace vokalistů, efektní střídání barev a dynamiky, jež společně přispívaly k jakoby samozřejmé velkoleposti, zářivá ale měkká „tutti“ sehraného ansámblu.“ Marc Niubo, Časopis Harmonie
Herztöne
Das instrumentale Collegium steht dem um kein Jota nach – im Gegenteil. Schon in Francesco Cavallis »Lauda Jerusalem a 2 cori« zeigte, daß sich »Mehrchörigkeit« nicht auf den Chor allein beschränkt, sondern alle Stimmen einschließt. So unterstützten die Posaunen zunächst den Chor, als gehörten sie zu den Singstimmen, um sich kurz darauf mit den veritablen Zinken, die ohnehin charakterliche Wandlungskünstler sind, im Jubelton aufzuschwingen.
Wolfram Quellmalz, Neue (musikalische) Blätter
