Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks
Praha - Divadlo X10
J. D. Zelenka

Premiéra Universo 1704: 29. 3. 2021
Premiéra YouTube: 29.3.2024

Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745)
Responsoria pro hebdomada sancta  ZWV 55

  • Ecce vidimus eum
  • Tristis est anima mea
  • O vos omnes
  • Unus ex discipulis meis
  • Caligaverunt oculi mei

Koncert vznikl ve spolupráci s Divadlem X10.

Collegium 1704

  • violoncello: Hana Fleková
  • kontrabas: Luděk Braný
  • varhany: Pablo Kornfeld
  • theorba: Jan Krejča

Collegium Vocale 1704

  • soprán: Helena Hozová, Tereza Zimková, Pavla Radostová
  • alt: Aneta Petrasová, Kamila Mazalová, Daniela Čermáková
  • tenor: Ondřej Holub, Čeněk Svoboda, Václav Čížek
  • bas: Tadeáš Hoza, Lukáš Zeman, Martin Vacula

Jan Dismas Zelenka: Responsoria pro hebdomada sancta

Responsoria pro tři hlavní dny Svatého týdne Jana Dismase Zelenky tvoří ucelenou sbírku s texty převzatými z takzvané denní modlitby církve (liturgie hodin, modlitba breviáře), které jsou latinsky kolektivně označovány jako divinum officium. Latinský výraz officium znamená „povinnost“ nebo „závazek“. Od čtvrtého století našeho letopočtu se zejména v diecézních městech a klášterech rozvinula liturgie hodin a mše do své pevné podoby a mniši a duchovní byli povinni tyto texty recitovat ve stanovenou denní dobu. Inspirací pro tyto společné a oficiálně kodifikované modlitby byl starozákonní judaismus. Rozsáhlý a různorodý soubor textů různých forem a žánrů se vyvíjel po mnoho staletí až do současnosti, kdy byly modlitby pečlivě rozřazeny podle jednotlivých dní církevního roku. Tyto modlitby rozdělují čas a naplňují jej, dodávají mu obsah a rytmus a přetvářejí světský čas na čas posvátný.

Jakou roli hrálo matutinum v hudebním životě u sasko-polského dvora v Drážďanech během Svatého týdne? Změna vyznání Augusta Silného v roce 1697 vyloučila přirozenou tradici tohoto typu bohoslužby a zřízení katolické dvorní kaple v přestavěné budově opery (1708) a zavedení vhodné církevní hudby pokračovaly i přes velké úsilí pouze s obtížemi. Zpočátku bylo možné matutinum provádět pouze ve formě chorálu, jednohlasého zpěvu bez doprovodu. Po svatbě saského korunního prince s vévodkyní Marií Josefou se hudba dvorské kaple od roku 1721 intenzivněji zapojovala do struktury bohoslužeb. Překvapivě to nebyl dvorní hudební ředitel Johann David Heinichen (1683-1729), kdo během Svatého týdne v roce 1722 obdržel provizi za zkomponování hudby pro matutinum, nýbrž kontrabasista Jan Dismas Zelenka (1679-1745).

Zelenka přišel na saský dvůr z Prahy v roce 1710 a poté požíval výsad studijního pobytu ve Vídni u císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe (1660-1741). Tento pobyt byl financován drážďanským dvorem. Po návratu do Drážďan se Zelenka zpočátku vrátil ke své původní pozici kontrabasisty a byl stále více pověřen vedením hudebních směrů bohoslužeb po boku dvorního hudebního ředitele a „skladatele italské hudby“ Giovanni Alberto Ristori (1692-1753). Nabídka zkomponovat hudbu pro matutinum pro Svatý týden pravděpodobně přišla přímo od samotné Marie Josefy Habsburské, která tyto zvyklosti znala z vídeňského dvora. Právě ona tak poskytla první impuls, který vedl k následnému rozvoji hudební činnosti u drážďanského dvora. Zelenka v roce 1722 zkomponoval soubor šesti skladeb Lamentationes Jeremiae Prophetae ZWV 53 a zároveň začal pracovat na responsoriích, Responsoria pro hebdomada sancta ZWV 55, tento cyklus byl však dokončen až v následujícím roce.

Responsoria pro hebdomada sancta patří k Zelenkovým nejdůležitějším skladbám a stala se synonymem jeho mistrovství v oblasti kontrapunktu. Byla předmětem zájmu Zelenkových současníků i po jeho smrti a skladatel sám jim zjevně přikládal mimořádný význam. Propojení textu a hudby zde vyniká naléhavostí a hloubkou výrazu, pro něž bychom jen stěží hledali v barokní hudbě paralelu.

J. D. Zelenka: Responsoria pro hebdomada sancta

Ecce, vidimus eum
Ecce, vidimus eum non habentem speciem, neque decorem: aspectus eius in eo non est:
hic peccata nostra portavit, et pro nobis dolet:
ipse autem vulneratus est
propter iniquitates nostras:
Cuius livore sanati sumus.
V: Vere languores nostros ipse tulit,
et dolores nostros ipse portavit.

Hle, vidíme ho
Hle, vidíme ho, kterak nemá
podobu ani půvab;
Není na něm nic vzhledného:
On nese naše hříchy a pro nás trpí:
sám je zraněný pro naše nepravosti.
Jeho ranami jsme uzdravováni.
V: Vpravdě naše neduhy na sebe vzal
a bolesti naše sám nese.

Tristis est anima mea
Tristis est anima mea usque ad mortem:
sustinete hic, et vigilate mecum:
nunc videbitis turbam, quae circumdabit me:
Vos fugam capietis, et ego vadam
immolari pro vobis.
V: Ecce, appropinquat hora,
et Filius hominis tradetur in manus peccatorum.

Zarmoucena je má duše
Zarmoucena je má duše až k smrti,
pojďte a bděte se mnou, brzy uvidíte dav,
který mě obklíčí.
Vy prchnete, já však odejdu,
abych byl za vás obětován.
V: Hle blíží se hodina,
kdy bude Syn člověka vydán do rukou hříšníků.

O vos omnes
O vos omnes, qui transitis per viam,
attendite et videte si est dolor sicut dolor meus.
V: Attendite, universi populi,
et videte dolorem meum.

Vy všichni
Vy všichni, kteří putujete kolem, pohleďte,
zda vaše bolest mé podobna jest.
V: Probuďte se, národové,
a pohleďte na moji bolest.

Unus ex discipulis meis
Unus ex discipulis meis tradet me hodie:
Vae illi perquem tradar ego.
Melius illi erat, si natus non fuisset.
V: Qui intingit manum mecum in paropside,
hic me traditurus est in manus peccatorum.

Jeden z mých učedníků
Jeden z mých učedníků mne dnes zradí
běda tomu, skrze něhož jsem vydán.
Lépe by mu bylo, kdyby se nenarodil.
V: Kdo se mnou smáčel ruku v míse,
ten mne vydává do rukou hříšných.

Caligaverunt oculi mei
Caligaverunt oculi mei a fletu meo:
quia elongatus est a me,
qui consolabatur me:
Videte, omnes populi.
Si est dolor similis sicut dolor meus.
V: O vos omnes, qui transitis per viam,
attendite et videte.

Mé oči se zakalily pláčem
Mé oči se zakalily pláčem:
neboť vzdálen je ode mne,
který byl mou útěchou.
Pohleďte, všichni lidé,
zda jest bolest jako bolest má.
V: Ó vy všichni, kteří kráčíte po cestě,
poslyšte a vizte: zda jest bolest jako bolest má.