Missa Corporis Domini

Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745)
Missa Corporis Domini ZWV 3 

• Kyrie
• Credo
• Sanctus
• Benedictus
• Agnus Dei
• Dona nobis pacem

Koncert vznikl za podpory Galerie hl. m. Prahy

• Tereza Zimková | soprán
• Kamila Mazalová | alt
• Ondřej Holub | tenor
• Tomáš Šelc, Lukáš Zeman, Martin Vacula, Michał Dembiński | bas

Collegium 1704

• koncertní mistr | Magdalena Malá
• violio I | Veronika Manová, Markéta Knittlová, Jan Hádek
• violino II | Simona Tydlitátová, Petra Ščevková, Martina Kuncl Štillerová
• viola | Jakub Verner, Eleonora Machová, Dagmar Valentová
• violoncello | Libor Mašek, Hana Fleková
• kontrabas | Luděk Braný
• varhany | Lukáš Vendl
• theorba | Jan Krejča
• hoboj| Katharina Andres, Petra Ambrosi
• fagot | Györgyi Farkas

Collegium Vocale 1704

• soprán | Tereza Zimková, Helena Hozová, Pavla Radostová, Kamia Zbořilová, Petra Hagemeister Havránková
• alt | Kamila Mazalová, Aneta Petrasová, Daniela Čermáková, Marta Fadljevičová, Jan Mikušek
• tenor | Ondřej Holub, Filip Dámec, Čeněk Svoboda, Tomáš Lajtkep
• bas | Tomáš Šelc, Lukáš Zeman, Martin Vacula, Michał Dembiński

Jan Dismas Zelenka

O životě největšího génia české barokní hudby Jana Dismase Zelenky (1679–1745) nemáme mnoho informací a dlouhé etapy jeho života zůstávají zcela zahaleny tajemstvím. Víme, že se narodil jako syn kantora a varhaníka Jiříka Zelenky Bavorovského (1648/9 nebo 1655–1724) v Louňovicích pod Blaníkem, kde byl 16. října 1679 pokřtěn jako Jan Lukáš Zelenka, a na další desetiletí se nám nit jeho života ztrácí. Nevíme, kdy a proč přijal jméno Dismas, a stejně tak nevíme nic o jeho dětství a mládí, nedochoval se žádný jeho portrét a neznáme ani přesné místo jeho posledního odpočinku. 

Až roku 1704 objevujeme stopy pětadvacetiletého Zelenky v Praze, kde pro provedení na jezuitské koleji sv. Mikuláše na Malé Straně komponuje hudbu k latinské školní hře Via laureata ZWV 245. Hudba této první prokázané Zelenkovy skladby se ztratila, a jeho první zachovaná díla tak pocházejí až z doby kolem roku 1709 – první část Statio quadruplex pro Processione Theophorica ZWV 158 a Immisit Dominus pestilentiam ZWV 58. Z titulní stránky Immisit Dominus pestilentiam se nám dostává informace, že v době, kdy toto dílo Zelenka komponoval a řídil jeho provedení na jezuitské koleji v Klementinu, žil v domě svobodného pána Hartiga. Ludwig Joseph von Hartig (1685–1735) byl významný rakouský šlechtic, císařský místodržící, velký milovník umění a výborný hráč na cembalo. Svobodný pán Hartig byl onou osobností, která Zelenkovi otevřela dveře do velkého světa hudby, prohloubila jeho hudební vzdělání a podpořila tohoto (na tehdejší dobu již postaršího) začátečníka v další hudební kariéře.

Pravděpodobně na přelomu let 1709–10 se již Zelenka objevuje v Drážďanech jako kontrabasista dvorní kapely saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného. Kromě stipendijního pobytu ve Vídni v letech 1716–1719 a krátkého návratu do Prahy při příležitosti slavné korunovace císaře Karla VI. na českého krále pak Zelenka zůstává v Drážďanech až do své smrti 23. prosince roku 1745. Přestože během dlouholeté služby Augustu Silnému a později jeho synovi Friedrichu Augustovi II. často zastával kapelnické povinnosti nejprve za nemocného Johanna Davida Heinichena (1683–1729) a později za nepřítomného Johanna Adolpha Hasseho (1699–1783), nikdy se mu nepodařilo získat prominentní postavení u dvora a titul kapelníka. Až v roce 1735 mu byl – společně s J. S. Bachem – propůjčen čestný titul Kirchencompositeur, s jehož udělením však nebyl spojený žádný hmotný užitek. Přesto však lze považovat Zelenkovu kariéru za neobyčejně úspěšnou. Ve světle skutečnosti, že ve věku kolem třiceti let, kdy většina skladatelů jeho doby prožívala vrchol své kariéry, tento začátečník teprve sbíral první skladatelské zkušenosti, se zdá být jeho pozdější kariéra přímo oslnivá. Zelenka se v Drážďanech ocitl v centru kulturního dění jednoho z nejzářivějších evropských dvorů, spolupracoval s nejlepšími pěvci a instrumentalisty a stýkal se s největšími skladateli své doby.

Missa Corporis Domini (ZWV 3) v C dur pochází nejspíš z roku 1719 a vznikla těsně poté, co se Zelenka vrátil do Drážďan z Vídně, kde studoval kontrapunkt u věhlasného císařského kapelníka Johanna Josepha Fuxe. V několika zhudebněních mešního ordinária Zelenka vynechal jednu či dvě části a v Misse Corporis Domini nenajdeme Gloria. Již v tomto poměrně raném díle si můžeme povšimnout Zelenkovy originality a skvělého zvládnutí kontrapunktu. Později Zelenka napsal ještě jednu skladbu s týmž názvem, Missa Corporis Domini, avšak ta pochází až z roku 1727, nese katalogové číslo ZWV 9 a Zelenka pro ni zvolil slavnostní tóninu D dur.

J. D. Zelenka ― Missa Corporis Domini