Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks
Zámek Lnáře
W. A. Mozart

Premiéra Universo 1704: 16.8.2021 
Premiéra YouTube: 22.8.2025

W. A. Mozart (1756-1791)
Symfonie č. 27 G dur KV 199 (161b/162a)  
Allegro – Andantino grazioso – Presto

Koncert vznikl ve spolupráci se zámkem Lnáře.

Collegium 1704

  • koncertní mistr: Helena Zemanová 
  • violino I: Markéta Knittlová, Petra Ščevková, Jan Hádek
  • violino II: Simona Tydlitátová, Veronika Manová, Martina Kuncl Štillerová, Adéla Štajnochrová
  • viola: Dagmar Valentová, Eleonora Machová, Julia Kreichbaum, Jakub Verner
  • violoncello: Hana Fleková, Libor Mašek
  • kontrabas: Luděk Braný
  • cembalo: Pablo Kornfeld
  • flétna: Julie Braná, Lucie Dušková
  • fagot: Györgyi Farkas, Kryštof Lada
  • lesní roh: Miroslav Rovenský, Jiří Tarantík

W. A. Mozart: Symfonie č. 27 G dur

Symfonii č. 27 G dur K 199 (161b/162a) zkomponoval Wolfgang Amadeus Mozart v dubnu roku 1773, tedy ve věku sedmnácti let. V této době měl již za sebou cesty do Itálie, během nichž vytvořil mimo jiné opery Mitridate, re di Ponto, Ascanio in Alba a Lucio Silla, a navázal blízké přátelství s Josefem Myslivečkem, tehdy již zavedeným a slavným skladatelem vážných oper i instrumentální hudby, který jej v této fázi kariéry výrazně ovlivnil. Navzdory nadějím otce i syna Mozartových se však Wolfgangovi nepodařilo získat v Itálii stálý přísun zakázek či angažmá u šlechtického dvora a vrátili se tedy do Rakouska, kde byl Wolfgang zaměstnán u dvora salzburského knížete-arcibiskupa Jeronýma z Colloreda, posledního vládce Salcburského knížecího arcibiskupství. Během této služby zkomponoval Mozart velké množství různorodých děl, k nimž patří symfonie, sonáty, mše, smyčcové kvartety a houslové koncerty. Právě do tohoto období spadá také vznik Symfonie č. 27 G dur. Jedná se o jednu z tzv. „salcburských symfonií“ (spolu se symfoniemi č. 22, 23, 24 a 26), které byly podle hypotézy Alfreda Einsteina, významného muzikologa a odborníka na Mozartův život a tvorbu, objednány neznámým italským mecenášem. Obsazení symfonie si žádá dvě flétny, dva lesní rohy a smyčce, k nimž se obvykle přidávaly fagot a cembalo. Jde o jemnou a lehkou skladbu, která zaujme svou živou náladou, zvučností a jasnou barevností fléten a lesních rohů.